Alergie v České republice alarmujícně přibývají
Podle dat Státního zdravotního ústavu (SZÚ) trpí v současnosti alergickým onemocněním přibližně 35 % české populace — tedy zhruba každý třetí člověk. Od roku 1990 se počet alergiků v ČR téměř zdvojnásobil. Odborníci předpovídají, že do roku 2030 by alergiemi mohla trpět až polovina obyvatel. Včasná diagnostika a správná léčba jsou klíčové.
Prozkoumejte témata
Pylové alergie
Senná rýma, pylový kalendář, nejčastější alergeny v ČR — bříza, trávy, ambrozie. Sezónní průvodce pro alergiky.
Zjistit vícePotravinové alergeny
14 povinně značených alergenů podle legislativy EU, zkřížené reakce, čtení etiket a bezpečné stravování.
Zjistit víceDiagnostika
Kožní prick testy, specifické IgE protilátky, komponentová diagnostika, provokační testy a eliminační diety.
Zjistit víceLéčba
Antihistaminika, nosní kortikosteroidy, alergenová imunoterapie (SCIT, SLIT) a biologická léčba.
Zjistit víceAstma
Alergické astma, atopický pochod, spirometrie, inhalační léčba a kontrola nemoci dle GINA doporučení.
Zjistit víceDalší alergie
Alergie na roztoče, zvířecí srst, hmyzí jed (včely, vosy), léky, latex a kontaktní dermatitida.
Zjistit vícePrevence
Praktické rady pro každý den — HEPA filtry, protiroztočové povlaky, úprava domácnosti a životního stylu.
Zjistit víceAnafylaxe
Nouzová příručka: rozpoznání anafylaxe, použití adrenalinového autoinjektoru (EpiPen), první pomoc.
Zjistit víceDěti a alergie
Alergie u kojenců a dětí, správné zavádění potravin, atopický ekzém a role kojení v prevenci.
Zjistit víceCo jsou alergie a proč jsou v Česku tak časté?
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na látky, které jsou pro většinu lidí neškodné — takzvané alergeny. Mezi nejčastější alergeny patří pyly stromů a trav, roztoči domácího prachu, plísně, srst zvířat, potraviny a hmyzí jed. Při kontaktu s alergenem produkuje imunitní systém alergika protilátky typu IgE, které spouštějí uvolňování histaminu a dalších mediátorů zánětu. Výsledkem jsou typické příznaky: rýma, kýchání, slzení očí, svědění, kožní vyrážky nebo v závažných případech dušnost a anafylaktický šok.
Proč alergiků přibývá?
Odborníci uvádějí několik faktorů, které přispívají k nárůstu alergických onemocnění v české populaci:
- Hygienická hypotéza — v přehnaně čistém prostředí se imunitní systém nedostatečně „trénuje" a snáze reaguje na neškodné látky. Děti vyrůstající na venkově nebo v kontaktu se zvířaty mají prokazatelně nižší výskyt alergií.
- Klimatické změny — oteplování prodlužuje pylovou sezónu. V České republice se sezóna břízy posunula o 2–3 týdny dříve oproti situaci před 30 lety. Zároveň se šíří invazivní rostliny jako ambrozie, jejíž pyl je silně alergenní.
- Urbanizace a znečištění ovzduší — výfukové plyny a prachové částice poškozují sliznice dýchacích cest a zvyšují průnik alergenů do organismu. Obyvatelé měst trpí alergiemi častěji než lidé na venkově.
- Změny ve stravování — průmyslově zpracované potraviny, přídatné látky a snížená rozmanitost stravy mohou ovlivňovat střevní mikrobiom a tím i imunitní reakce.
- Genetická predispozice — atopie (dědičná tendence k tvorbě IgE protilátek) se dědí z rodičů. Pokud jsou oba rodiče alergici, riziko alergie u dítěte dosahuje 60–70 %.
Alergologie v českém zdravotnictví
V České republice funguje dobře rozvinutá síť alergologických ambulancí. Obor klinická imunologie a alergologie zastřešuje Česká společnost alergologie a klinické imunologie (ČSAKI), která je členem Evropské akademie alergologie a klinické imunologie (EAACI). V ČR působí více než 500 atestovaných alergologů a klinických imunologů.
Pacienti se k alergologovi dostávají na doporučení praktického lékaře, v některých regionech je možné objednat se i bez doporučení. Čekací doby se liší — ve velkých městech (Praha, Brno, Ostrava) mohou dosahovat několika týdnů, v menších městech bývá dostupnost lepší.
Úhrada z veřejného zdravotního pojištění
Diagnostická vyšetření u alergologa jsou v České republice hrazena z veřejného zdravotního pojištění. To zahrnuje:
- Kožní prick testy se standardními panely alergenů
- Laboratorní stanovení celkového a specifického IgE
- Spirometrii a bronchomotorické testy
- Alergenovou imunoterapii (tzv. očkování proti alergii) — jak injekční (SCIT), tak sublinguální (SLIT)
- Biologickou léčbu těžkého astmatu (omalizumab, dupilumab a další)
Některá vyšetření mohou být spojena s regulačním poplatkem. Nadstandardní komponentová diagnostika (ISAC, ALEX) může být spojena s doplatkem. Doporučujeme konzultovat rozsah úhrady s vaší zdravotní pojišťovnou.
Moderní léčba alergií je dostupná a účinná
Díky pokrokům v alergologii je dnes k dispozici řada účinných léčebných postupů. Alergenová imunoterapie (AIT) je jedinou kauzální léčbou alergií — dokáže změnit průběh onemocnění a zabránit rozvoji astmatu u dětí se sennou rýmou. V České republice je imunoterapie plně hrazena ze zdravotního pojištění a probíhá formou pravidelných injekcí nebo sublinguálních tablet/kapek. Léčba trvá 3–5 let, ale její účinky přetrvávají řadu let po ukončení. Moderní antihistaminika II. generace (cetirizin, loratadin, bilastin) jsou dostupná bez předpisu a nezpůsobují ospalost.
Často kladené otázky
Jediným léčebným postupem, který dokáže příčinně ovlivnit průběh alergie, je alergenová imunoterapie (AIT), někdy označovaná jako „očkování proti alergii". Při imunoterapii se pacientovi podávají postupně se zvyšující dávky alergenu, čímž dochází k přestavbě imunitního systému a snížení přecitlivělosti. Léčba trvá obvykle 3–5 let a její účinky přetrvávají řadu let po ukončení. AIT je účinná zejména u pylových alergií, alergie na roztoče a hmyzí jed. U potravinových alergií se imunoterapie využívá zatím omezeně, ale výzkum rychle pokračuje.
Ostatní léky (antihistaminika, kortikosteroidy, antileukotrieny) pouze tlumí příznaky, ale neřeší příčinu. Některé dětské alergie (zejména na mléko a vejce) mohou s věkem spontánně odeznít — hovoříme o takzvaném „vyrůstání z alergie".
K alergologovi se v České republice můžete dostat na doporučení praktického lékaře. Někteří alergologové přijímají pacienty i bez doporučení, záleží na konkrétní ambulanci. Seznam alergologických ambulancí najdete na webových stránkách vaší zdravotní pojišťovny (VZP, ČPZP, OZP a další) nebo na stránkách ČSAKI (csaki.cz). Můžete také využít registr zdravotnických zařízení na stránkách ÚZIS (uzis.cz). Při výběru alergologa se zajímejte o čekací doby, dostupnost akutních termínů a rozsah nabízených vyšetření.
Ano, genetická predispozice hraje v rozvoji alergií významnou roli. Dědičná tendence k tvorbě zvýšeného množství IgE protilátek se nazývá atopie. Pokud trpí alergií jeden z rodičů, riziko alergie u dítěte je přibližně 30–40 %. Pokud jsou alergici oba rodiče, riziko stoupá na 60–70 %. I bez rodinné zátěže však může alergie vzniknout — přibližně 15 % alergiků nemá v rodině žádného alergika.
Důležité je, že se nedědí konkrétní alergie (např. na břízu), ale obecná tendence k alergickým reakcím. Dítě alergika na pyly může vyvinout alergii na potraviny nebo roztoče. Genů spojených s atopií bylo identifikováno více než 100, přičemž klíčovou roli hrají geny na chromozomu 5q a 11q.
Alergie je reakce imunitního systému zprostředkovaná protilátkami IgE. Nastupuje obvykle rychle (minuty až hodiny po kontaktu s alergenem), může být velmi závažná (až anafylaktický šok) a k vyvolání reakce stačí i minimální množství alergenu. Typickými příznaky jsou kopřivka, otoky, rýma, dušnost nebo zvracení.
Intolerance (nesnášenlivost) není způsobena imunitním systémem, ale většinou nedostatkem enzymu potřebného k trávení dané látky. Nejznámějším příkladem je laktózová intolerance (nedostatek enzymu laktázy) nebo histaminová intolerance. Příznaky intolerance jsou většinou mírnější (nadýmání, průjem, bolesti břicha), závisejí na množství zkonzumované látky a nenastupují tak rychle. Intolerance není život ohrožující.
Speciálním případem je celiakie — autoimunitní onemocnění vyvolané lepkem, které není ani alergií, ani intolerancí v pravém slova smyslu.
Záchrannou službu (155 nebo 112) volejte okamžitě při podezření na anafylaktický šok — nejzávažnější alergickou reakci, která může být bez léčby smrtelná. Varovné příznaky anafylaxe:
- Náhlý pocit slabosti, závratě nebo ztráta vědomí
- Dušnost, pískoty při dýchání, pocit sevření hrdla
- Otok jazyka, rtů nebo hrdla
- Rozsáhlá kopřivka nebo zarudnutí kůže po celém těle
- Prudký pokles krevního tlaku
- Bolesti břicha, zvracení nebo průjem
- Pocit „blížící se zkázy" (doom feeling)
Pokud má postižený u sebe adrenalinový autoinjektor (EpiPen, Jext, Emerade), aplikujte jej ihned do vnější strany stehna. Postiženého uložte do protišokové polohy (na záda, nohy nahoru) a vyčkejte příjezdu záchranné služby. I po podání adrenalinu je nutný lékařský dohled — může dojít k tzv. bifázické reakci (návrat příznaků po 4–12 hodinách).
Ano, vyšetření u alergologa je v České republice hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. To zahrnuje vstupní vyšetření, kožní prick testy se standardními panely alergenů, laboratorní stanovení celkového a specifického IgE, spirometrii a další funkční testy. Hrazena je rovněž alergenová imunoterapie — jak injekční (SCIT), tak sublinguální (SLIT) forma.
Některé nadstandardní metody, jako je multiplex komponentová diagnostika (např. ISAC nebo ALEX testy, které vyšetřují stovky alergenových komponent najednou), mohou být spojeny s doplatkem. Cena těchto testů se pohybuje od 2 000 do 5 000 Kč. Před vyšetřením doporučujeme ověřit rozsah úhrady u vaší zdravotní pojišťovny.
Pro návštěvu specialisty je někdy vyžadováno doporučení od praktického lékaře — záleží na podmínkách vaší pojišťovny a konkrétní ambulance.
Důležité upozornění
Informace na tomto webu mají edukativní charakter a nenahrazují odborné lékařské vyšetření ani konzultaci. Při podezření na alergické onemocnění vždy vyhledejte kvalifikovaného alergologa. Při příznacích anafylaxe okamžitě volejte záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.